O drakovi a Anetě

V jedné temné jeskyni žil drak jménem Ner a každý se ho bál. On nebyl strašný nebo zlý, ale nikdy se s nikým nebavil a kdo se jenom přiblížil k jeho úkrytu toho už nikdy nikdo neviděl. Říkalo se, že drak je žere, ale lidé jako byla Aneta tomu nevěřili. Věřili, že drak je hodný a lidem neškodí, právě naopak. Anet byla chudé vesnické děvče, o které se starala teta. Když jí bylo osmnáct vydala se svou vlastní cestou a rozhodla se, že odejde z vesnice někam jinam. Nevěděla kam jít a tak šla z bůhdarma ani nevěděla kam by vlastně měla jít. Nevěděla nic o světě. Tak šla, šla a šla až najednou zůstala s údivem stát. Ani nevěděla jak došla přímo k dračí jeskyni. Jen tam stála a koukala a přemýšlela co by měla dělat. Dřív než vymyslela klidné řešení vylezl drak ze svého úkrytu a zeptal se dívky: „Co by sis přála ze všeho nejvíc?“ Dívka váhala. Když byla malá často si přála mít rodinu zase zpět, ale teď ví, že mrtví z hrobu nevstávají a není dobré je budit. Pak si vzpomněla na svého bývalého kluka a jediného kamaráda, který ji však zklamal. Ne, na něj myslet nechtěla. Vzpomněla si ještě na jednoho člověka, na svou tetu. Té by přála štěstí víc než komukoliv jinému. A proto řekla: „Chci, aby moje teta už nikdy neměla hlad a nouzi.“ „Tedy dobře jak si přeješ.“odpověděl ji drak „a teď si na mě vylez a pevně se drž, poletíme dlouho.“ Dívku nenapadlo nic jiného a tak Nera poslechla. Opravdu letěli hodně dlouho a když už se dívce chtělo spát, drak jemně přistál v krásné zemi. Byla to nádhera. Slunce tu svítilo, ptáci zpívali, tráva a květiny všudy voněly. V korunách stromů seděli fénixové, na travnatých lukách se pásli kentauři a v temných lesích pobíhali jednorožci. Anet tam stála jako očarovaná dokud na ni drak nepromluvil: „Bude se zde tvé tetě líbit?“ dívka neschopna slova jen mlčky přikývla. Vrátila se i s drakem zase zpátky a Aneta došla pro svou tetu. Když se vrátili řekl drak: „Máš dobrou neteř, nemyslí jen na sebe a proto může být s tebou nadále v Zemi zvané Timogarusa. Teď už se nemusíte bát hladu ani nemocí či válek.

Anet a její teta prožili v Timogaruse krásný život, kde čekání na smrt bylo skoro nádherné.

 

Proč si o neznámých věcech myslíme, že jsou špatné?